Josefov

Základní popis

Josefov nese jméno panovníka Josefa II., který se roku 1781 zasadil o zrušení některých diskriminačních protižidovských nařízení. Toleranční patent Josefa II. nastolil podmínky, které mnohem později , a to až roku 1867, umožnily zrovnoprávnění Židů. Panovník také Židovské Město navštívil. Samostatné katastrální území vzniklo roku 1850. Je součástí Pražské památkové rezervace. Patří sem tyto ulice nebo jejich části:

• Židovské osídlení se zde vytvořilo nejpozději v polovině 12. století. Za nejstarší část se považuje, víceméně z tradice, okrsek u Staré školy v místě dnešní Španělské synagogy. Toto tzv. Malé gheto zůstalo odděleno od tzv. Velkého po celou dobu své existence.

• Ve 13. století, kdy se formovalo dnešní Staré Město, se Židé usazují v okolí Staronové synagogy. Ta byla vystavěna v poslední třetině století a stala centrem celé pospolitosti. Někdy v této době vzniká i synagoga (?) v Široké ulici v místě domu čp.23/5.

• V první polovině 15. století vzniká při severozápadním okraji gheta hřbitov. Hřbitov byl rozšířen v 16. století a sloužil svému účelu až do konce 18. století. Dnes jej vymezují ulice:Břehová, 17. listopadu, Široká a U Starého hřbitova. 

• V 16. století vznikají synagogy Vysoká, Pinkasova a Maiselova, modlitebna s talmudickou školou a s lázní v místě pozdější Klauzové synagogy, chudobinec a špitál. Veřejná prostranství jsou vydlážděna.

• Počátkem 17. století bylo ghetto rozšířeno na severním kraji, kde vznikly synagógy Cikánova (1613) a Velkodvorská (1627). Roku 1680 postihla ghetto morová epidemie. V roce 1689 ghetto vyhořelo. Po požáru byla jako první znovu vystavěna Klausova synagóga.

• Počátkem 18. století dosáhl počet obyvatel ghetta 12000. Počet poněkud poklesl po morové epidemii 1713. V letech 1745 až 1749 byly Židé z pražského ghetta vykázáni. Roku 1754 ghetto opětně vyhořelo.

• Roku 1850 bylo ghetto připojeno Praze a napříště nese označení Praha V. - Josefov. Zámožnější obyvatelé se stěhují mimo ghetto a Praha V. se mění na slum. Asanační zákon přijatý roku 1893 umožnil plošnou demolici a následnou novou výstavbu. Celé ghetto bylo zbouráno v letech 1897 až 1917, nová výstavba od roku 1902 až do 30. let.

Pogromy: 

• • Josefov

    • 1389, 18. dubna, Bílá sobota.

    • 1422 po popravě Želivského (?)

    • 1448, 3. září. Brzy ráno obsadil Prahu Jiří z Poděbrad. Opoziční městský Hanuš z Kolovrat a purkmistr Pavel Dětřichovic uprchli přes gheto, což bylo záminkou pro útok pražské lůzy.

    • 1483, 24. září při utrakvistickém převratu vypleněny domy lichvářů.

  • jiné židovské osady v Praze

    • 1096 zánik vyšehradské obce. Prahou procházeli účastníci první křížové výpravy.

    • 1483, 24. září při utrakvistickém převratu vypleněna nově zřízená novoměstská židovská osada mezi ulicemi Řeznická a V Jámě.

Místopis Josefova:

Nejstarší dochovaný plán Židovského Města je zároveň nejstarším dochovaným plánem Prahy a vypracoval jej kolem roku 1640 pravděpodobně Matouš Unger. Hned po něm následuje plán Židovského Města s okolím, v polovině 17. století vypracoval Samuel Globic z Bučína, roku.1653 připomínaný jako zemský měřič Království českého (Rybár, str. 75). Další, tzv. Klauserův plán pochází z roku 1690. Z 18. století se zachoval plán Václava Josefa Veselého, z roku 1729. Kompletní dokumentem historické zástavby ghetta ,je Langweilův model z roku 1830. 

• Bílkova (střední část: Schepkes Gasse)

  • Na rohu Dušní a Bílkovy v místě dnešníhio domu čp. 865 byl dvůr U Bílků. Západní část ulice se nazývala podle židovských masných krámů Masařská

  • V Bílkově ulici stojí činžovní dům čp. 123/5 ve stylu pozdního kubismu s barevnými prvky v průčelí z let 1919 až 1921. Na něj navazují domy 1021 a 1037 v ulici Elišky Krásnoorské.

• Břehová (název od roku 1870) stabilní katastr 1842: Schieles Gasse; Hurtig: Ufern Gasse

  • čp. 40/1, 1912, Antonín Engel

  • čp. 209/6, 1910, Rudolf Klenka, geometrizující secese

• Červená

  • Staronová synagóga

  • Vysoká synagóga

• Dušní (Geist Gasse)

  • Druhá nejdelší ulice Židovského Města. Fortna s erbem proti kostelu sv. Salvátora (Boněk, foto str. 103)

  • kostel sv. Ducha

  • Španělská synagóga

• Jáchymova (Lange Jachims Gasse; Úzká)

• Elišky Krásnohorské (Podžidí, Ziganner Gasse > Cikánská)

  • cp. 1021, 1037 a 123 (roh Bílkova) domy družstva učitelů, arch Otakar Novotný, stavitel František Troníček, 1919 až 1921

• Maiselova (Rabiner Gasse > Rabínská, na severním konci Fialková (Boněk, foto str. 103); na jižním konci Goldene Gasse 2 > Zlatá nebo též Úzká > Enge gasse 3)

  • Původní ulice Maiselova byla u Staré školy (Volavková, foto 49); Pařížská u Mikuláše (jho)

  • Fortna mezi Starým a Židovským Městem v její slepé části. Druhá, středověká fortna na konci Fialkové  (Boněk, foto str. 103)

  • Maiselova synagóga

  • čp. 41/21 secesní dům, František Weyr a Richard Klenka, 1911 (http://life.ihned.cz/cestovani/c1-41915550-luxusnimu-domu-v-maiselove-ulici-je-99-let-vytahem-se-tu-vozilo-i-uhli (12/06/2016), http://pamatkovykatalog.cz/?element=2164281&action=element&presenter=ElementsResults (12/06/2016))

• Pařížská (na Hurtigově plánu vede od sv. Mikuláše Majslova (jho))

  • LEVÁ strana ve směru od Staroměstského náměstí k mostu Svatopluka Čecha:

    • BLOK  1L Staroměstské náměstí, Jáchymova / BLOK 2L  Jáchymova, Široká / BLOK 3L  Široká, Červená / BLOK 4L  Červená, Bílkova (Břehová) / BLOK 5L Bílkova (Břehová), 17. listopadu / BLOK 6L 17. listopadu, Dvořákovo nábřeží

      • B1L > Sv. Mikuláš, domy čp.: 1073/1 (Jan Koula > 1902 vlastní neobarokní dům), 1074, 1075, 1076 (nárožní 1076 Jan Vejrych > česká neorenesance s prvky secese)

      • B2L > domy čp.: 68, 67, 66 (nárožní 68 > obchodní spolek Merkur + 66 + 1068 Jan Vejrych > česká neorenesance s prvky secese)

      • B3L > domy čp.: 97, 98 (98/17 > secese, 1906, Klenka + Weyr)

      • B4L

      • B5L > domy čp.: 203/19 (U První reduty > Bedřich Bendelmayer), 204, 207, 207 (Mezinárodní svaz studentstva > 1975 dokončen, Stanislav Hubička)

      • B6L

  • PRAVÁ strana ve směru od Staroměstského náměstí k mostu Svatopluka Čecha

    • BLOK  Staroměstské náměstí, Kostečná / BLOK  Kostečná, Široká / BLOK  Široká, Bílkova (Břehová) / BLOK Bílkova (Břehová), Dvořákovo nábřeží = náměstí Curieových

• 17. listopadu (označení od roku 1945)

  • Ulice byly v 16, století pojmenována Sanytrová. Od první poloviny 19. století do roku 1870 byla označována jako V krechtách nebo Na krechtách.

• Široká (Pinkas Gasse + Breite Gasse + Schwarze Gasse)

  • Střední část dnešní Široké se nazývala Široká, Hlavní nebo  Dlouhá, od dnešní Pařížské na východ Černá; v letech 1870 až 1958 se celá ulice nazývala Josefovská; nejstarší označení: Židovská nebo V Židech (inter Judaeos; v západní části Pinkasova (Rybár, str. 91)1

    • Široká ulice vznikla v trase významné komunikace, spojující brod v místě Mánesova mostu s brodem u Štvanice. Trasa zde vedla po zvýšené vrstevnici pevného podloží břehu.

    • Později se Široká ulice stala hlavní ulicí ghetta. Její střední, širší část sloužila obchodní činnosti ghetta, konaly se tu slavnosti a svátky až do 19. století. Zde bylo centrum Židovského Města. V nejvýstavnějších domech ghetta tu bydlili rabíni, např. Löw, starší obce, lékaři. Dům zde měl primas Mordechaj Maisel.

    • Pinkasova synagóga čp. 23/3

    • domy pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa čp. 36/5, 37/7, 1910 až 1911, Bohumil Hypšman

    • čp. 96 architekt Karel Vítězslav Mašek, ženské akty nad vstupem > sochař Křtina (Lukeš)

• Vězeňská

  • Vězeňská ulice je součást významné komunikace, spojující brod v místě Mánesova mostu s brodem u Štvanice. Trasa zde vedla po zvýšené vrstevnici pevného podloží břehu.

• U staré školy (název doložen v 18. století)

• U starého hřbitova

  • Ulice vznikla po vydání asanačního zákona v roce 1893. Částečně patrně existovala už v roce 1440. Z té doby se zachovala zpráva o tom, že židovští starší koupili dům proti hampejzu, vedle pohřebiště Kolem roku 1400 říkalo se tady V Hampejse (in Gallimardio), Na Hampase anebo Hampejská, což se udrželo až do 19. století. Bylo to podle nevěstinců v místě dnešních domů čp. 208 (Starý hampejs) a  čp. 265 (Nový hampejs). 1

• U sv. Ducha

• Valentinská

  • • Část Vyšehradské cesty, která částečně poklesla na významu po dokončení Juditina mostu.

• Žatecká

Domy

• Dům Lazarův, později U Vápenice > vedle židovské brány za sv. Mikulášem, Zlatá / Jáchymova čp. 61/5; dům ve vlastnictví Lazara Žida (bankéře Karla IV.), který Karel IV. věnoval roku 1366 univerzitě. Do roku 1386 zde měla sídlo Karlova kolej, přemístěná toho roku do Rotlevova paláce. Dům se vrátil do židovského majetku. V 15. století koupil jeho část doktor lékařství Mauricius Bučina. V místě domu U Vápenice  roku 1907 postavil svůj vlastní dům (čp. 62) autorizovaný stavitel Eduard V. Hulicius. Zvolil styl neobaroko. (Volavková 20, 75)

mapy: