též Thunovský, Valdštejnský a Hrzánský, Velkopřevorské náměstí čp. 486. V místě tří původních domů zde dala po roce 1719 hraběnka Marie Josefa z Thunů, rozená Valdštejnová, dnešní hlavní budovu, tzv. velký (dříve Valdštejnský) palác.
Po roce 1735 dala Marie Anna z Hrzánů z Harrasova k velkému paláci připojit další budovy směrem k Nostické zahradě, a to bývalý maltézský alumnát a tzv. malý valdštejnský dům. Přestavba probíhala v letech 1736 - 1739 a podle některých znalců ji prováděl Jan Jiří Aichbauer 1. Podle jiných nese rukopis děl, jaká prováděl Santini a Kaňka 2.
Roku 1748 koupil palác František Leopold hrabě Buquoy. Jeho rodina dala roku 1860 upravit interiéry ve stylu druhého baroka. Zadní křídlo pak pro ni v roce 1896 přestavěl Josef Schultz. V době první republiky dala rodina Buquoyů palác k dispozici francouzskému velvyslanectví.
Zdroje:
Ctibor Rybár, Praha, průvodce, Olympia, 1985, Praha1) Ctibor Rybár a kolektiv, Co je co v Praze, PRESSFOTO - vydavatelství ČTK, Praha 1989, 1. vydání2) Emanuel Poche, Pavel Preiss, Pražské paláce, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1978, druhé doplněné vydání