Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí

Spor o Husa 25. listopadu 1889

Všechno začalo, když Karel Schwarzenberg, předseda Českého (dnes Národního) muzea, odmítl nevybíravým způsobem požadavek mladočeského poslance Šíla umístit na tehdy dokončovanou budovu muzea desku se jménem Jana Husa. Mladočechů se to dotklo. Incident následně přerostl do rozměru otázky národní cti. Zanedlouho vznikl Spolek pro zbudování pomníku Husova v Praze. Začaly přicházet finanční příspěvky na jeho realizaci.

Umístění, návrh, realizace a odhalení pomníku Jana Husa

Byla vypsána soutěž na umělecký návrh pomníku. Měl stát na Malém náměstí. Uvažovalo i o jeho umístění na Betlémském náměstí, kde kazatel Jan Hus působil. Byl zvažován i prostor náměstí Václavského. Pak zvítězil návrh umístit pomník na náměstí Staroměstské, kde se stal protipólem Mariánského sloupu z roku 1650, symbolu katolíků.

Po rozhodnutí o Staroměstském náměstí byla vypsána druhá soutěž, ve které zvítězili sochař Ladislav Šaloun a architekt Antonín Pfeifer. V předvečer Husova výročí, v neděli 5. července 1903, byl slavnostně položen základní kámen.

V následujícím období probíhala realizace spojená s umisťováním ověřovacích maket. Slavnostní odhalení pomníku roku 1915 bylo naplánováno na den 500. výročí Jana Husa. Politická situace za první světové války tomu ovšem nepřála. Předseda mladočechů Karel Kramář byl už měsíc zatčen a s dalšími souzen pro vlastizradu. Slavnost byla zakázána. Pomník byl odhalen neoficiálně.

Realista upálený nominalisty roku 1415 ve městě Kostnici

Čím byl Hus tak kontroverzní? Kým byl pro zastánce? Kým pro odpůrce? Musíme si uvědomit, že osobnost skutečného kazatele Jana Husa je pro moderního člověka velice složitá. Zkrátka, Husovo vnímání světa se rozcházelo s vnímáním tehdejších elit církevní organizace. To se stalo příčinou jeho popravy drasticky provedené upálením po odsouzení na mezinárodním zasedání církevních elit ve městě Kostnici. Po Husově smrti následovala ze složitých příčin válka, jejíž aktéři své motivy prezentovali jako zápas o správnost křesťanské věrouky. Husité se dokonce označují jako boží bojovníci.

Husitská válka uvrhla český stát do krize. Karel Schwarzenberg, vychovaný jako hospodář a správce obrovských majetků, zákonitě husitství zavrhoval. Naproti tomu pro vůdčí osobnosti českého národního obrození byl Hus svým smyslem pro etiku a opravdovost přesvědčení ideálním hrdinou národa, který hledá svou identitu. 

A jaké vlastně byly názorové neshody mezi realisty a nominalisty? Jaké byly rozdíly v jejich vnímání světa v patnáctém století? To na přelomu devatenáctého a dvacátého století nejspíš nebylo důležité. 

Název objektu    

• pomník Mistra Jana Husa

Adresa               

• Staroměstské náměstí

Pořizovatel: 

• Spolek pro zbudování pomníku Husova v Praze

zdroje financí a přispěvatelé

• sbírky

• členské příspěvky spolku

Úmysl: 

• Vyjádřit sebeuvědomění moderního českého národa

K tomu:

• • úvodník Selských novin: „Kdo neuznává minulost národa, neuznává národ samý, neboť bytí národa spočívá vlastně jenom v jeho historii.

  • Albert Pražák, „Schwarzenbergova urážka minula cíle. Nezasáhla národ, ale pročistila jej, vzpamatovala a úže přimkla k Husovi.“

  • německý deník Bohemia prezentoval události položení základního kamene jako protiněmeckou demonstraci. „(…) ti, kdož svého času považovali postavení pomníku právě na náměstí, kde se tyčil mariánský sloup, za rouhání a bojovali proti němu, se dnes mohou uklidnit. Tato husovská slavnost nebyla namířena proti katolicismu, nýbrž představovala politickou protiněmeckou, nacionální demonstraci panslavistického charakteru; pomník, který má stát na Staroměstském náměstí, nemá oslavovat hrdinu přesvědčení, reformátora, ale onoho Husa, který, jak slavnostní řečník vyjádřil-svůj lid osvobodil ze spárů cizinců a vyčistil univerzitu od drzých vetřelců. (…)“

Návrh: 

Možnosti umístění:

• Malé náměstí (1. soutěž, vítěz Vilím Amort), později zamítnuto kvůli lince tramvaje a střetu s historickou studnou s mříží

• Betlémské náměstí, historická souvislost (zastánci: Náprstek, Masaryk)

• Václavské náměstí, nejreprezentačnější prostor ale už rezervovaný pomníku sv. Václava

• Staroměstské náměstí, větší než Betlémské, ovšem s nutností vyrovnat se katolickým Mariánským sloupem

• Karlovo náměstí

• Karlův most

• Rudolfovy sady před Prašnou bránou v Celetné ulici

Pomník:

• Ladislav Šaloun

Realizace ohrazení:

• družstvo Kámen Praha 

Realizace: 

• kovolijecká dílna Bohdan Tomáš Srpek, Brandýs nad Labem

• kovolijecká dílna František Barták

Sochařská část: 

• Ladislav Šaloun

Stavební část: 

• Antonín Pfeifer

Realizace:

• Karel Poupě > základy

• Matěj Blecha > stavba

• dozor: Osvald Polívka, Eduard Rechziegel a František Schlaffer

• kamenické práce: Ferdinand Palouš

• kamenické práce > základní kámen s otvorem pro pamětní schránku:  Ludvík Šalda

• Kovové umělecké předměty: 

  • pamětní schránka:

    • tepaná měděná schránka: Franta Anýž

    • olověný kazeta: cínař a umělecký slévač Josef Scheller z Husovy ulice

  • poklepávací kladívko: Franta Anýž

Vývoj díla: 

• 1889, 25. listopadu > odmítnutí jména Jana Husa na budovu Národního muzea

• 1889, 29. listopadu > mladočeské Národní listy otiskly článek s názvem Trvalému uctění památky Mistra Jana Husi

• 1889, 30. listopadu > na schůzi obecních starších vlivný advokát a zemský poslanec Jan Podlipný navrhuje postavit "pomník době reformační, kterou nejlépe zosobní její iniciátor, mravný a zbožný Čech Jan Hus"

• 1889, 23. prosince  > předloženy ke schválení stanovy Spolek pro zbudování Husova pomníku v Praze

• 1890, březen > založen  Spolek pro zbudování Husova pomníku v Praze

• 1890, 31. května > definitivní schválení stanov a první valná hromada Spolku volí předsedu Vojtu Náprstka

• 1891, 13. února > městská rada schválila umístění pomníku na Malé náměstí na Starém městě

• 1891, 3. října > vyhlášena veřejná soutěž na umělecké řešení pomníku, s účastí pouze pro umělce české národnosti (hodnoceno devět návrhů)

• 1896, 28. února > umělecká komise ve složení Myslbek, Zítek, Schulz a další navrhuje, aby byl pomník postaven na Velkém Staroměstském náměstí, a to jak z důvodů historických tak uměleckých

•  1899 městská rada definitivně schválila umístění Husova pomníku na Staroměstské náměstí do prostoru mezi palácem Kinských a Mariánským sloupem

• 1899, prosinec > vyhlášena druhá soutěž

• 1901 v druhé soutěži vítězí Ladislav Šaloun a Antonín Pfeifer z 23 hodnocených návrhů, první cena 4000 zlatých

• 1903, 5. července (neděle) > položen základní kámen

• 1907, březen > umístěn pokusný model, který vytvořila štukatérská firma Kartel Novák a malíř Fröhlich

• 1910, duben > přijat definitivní model pomníku

• 1911, jaro > umístěn pokusný model, dřevěná konstrukce se siluetou pomníku, kterou vytvořil tesař Bouček

• 1915, 6. července 1915 > slavnostní valná hromada Spolku a pozvaných hostí na Staroměstské radnici, slavnostní odhalení odloženo kvůli nepříznivé válečné situaci

• 1926, červen > úpravy: 

  • přidán citát Komenského (4. nápis)

  • přidána  dvojice bronzových flambonů pro slavnostní ohně (plyn přivedly Pražské obecní plynárny) 

• 2013 - 2015 náročná rekonstrukce

Události: