Staroměstská mostecká věž

Úloha věže byla jednak obranná, jednak reprezentační. Pro obranu je věž pojata jako průjezdní pevnůstka s průjezdem zabezpečeným mříží, spouštěnou pomocí řetězů z prvního patra, a vraty. Není vyloučen ani padací mostek 3.

Výzdoba se váže ke korunovační cestě, která tudy procházela. Parléřovská stavební huť na věži provedla sochařskou výzdobu se složitou symbolikou. Výzdoba se při zjednodušeném pohledu člení do tří pater. Jsou to: dvě postavy v nejvyšší úrovni, uprostřed postava sv. Víta doprovázená figurami panovníků po stranách a pás znaků nad vstupní branou, které vyjadřují vztah Lucemburků k podřízeným zemím. Postavy panovníků se považují za portrétní, což je světový unikát 2.

Stavba prodělala generální opravu v letech 1874 - 1878, kterou provedl Josef Mocker. Tento jeden z nejuznávanějších dobových znalců gotické architektury také opatřil věž dnešní střechou.

Výzdoba věže:

1) dvě postavy nejvyšší úrovně kompozice:

podle Ctibora Rybára se jedná o patrony české země sv. Vojtěcha a sv. Prokopa 1. Jiní autoři ale symboliku vidí odlišně: postava s berlou je sv. Prokop 2, český patron a postava s korunou, žezlem a jablkem je sv. Zikmund, patron Lucemburků 2, kterého připojil k českým zemským patronům Karel IV 3. Jiný možný výklad přináší Rudolf Chadraba 3: Symbolika spočívá na přítomnosti tří světců, kteří byli umučeni v různých regionech Karlova mocenského zájmu a kteří tyto regiony představují. Vojtěch byl ubit veslem (atribut) na jezeře v oblasti Pruska na severu dnešního Polska. Burgundský král Zikmund připomíná Arles, centrum Arelatu, tzn.raně středověkého Velkého Burgundska. To připomíná i Karlovu korunovaci  arelatskou korunou. Sv. Vít pak zastupuje Itálii. Do této symboliky prolíná symbolika sv. Václava na spojnici svatováclavské orlice mezi postavou sv. Víta směrem k figurám patronů nad ním a svatováclavské koruny na svorníku klenby v průjezdu.

2) Karel IV., sv. Vít a Václav IV. Hlavy obou panovníků nesou císařskou korunu. Karel IV. byl císařem Svaté říše římské do roku 1378, kdy zemřel. Václav vládl Říši do roku 1400, kdy byl odvolán. Z toho lze odvodit i dataci vzniku sousoší do období 1378 - 1400 2. Podle Rudolfa Chadraby má Karel IV. na hlavě císařskou korunu Karla Velikého (R: Chadraba ale upřesňuje, že se jednalo o domněnku a že koruna je byzantská plátová z 11. století), zatímco Václav má na hlavě korunu římského krále 3. Faktem je, že Václav se v době schizmatu, kdy se západní církev rozpadla na dvě frakce vedené papežem římským a papežem avignonským nedokázal rozhodnout, který papež je oprávněný provést jeho císařskou korunovaci a to se nakonec stalo jednou z příčin jeho odvolání z úřadu římského krále roku 1400.

Karel IV. spatřoval ve sv. Vítu symbol natolik významný, že korunovaci svého syna Václava IV. "... načasoval právě na jeho svátek" 2.

3) pás znaků při pohledu zleva doprava:

kníže niský, kníže vratislavský, kníže svídnický, markrabí moravský, císař římský, král český, hrabě lucemburský, kníže zhořelecký, kníže budyšínský, markrabě dolnolužický. Zhořelec a Dolní Lužici držel Karel IV. roku 1373 do roku 1379. To upřesňuje dataci umístění znaků 2.

Zdroje: