Vinohrady

Vinohrady, Město za hradbami

Od vinic k největšímu městu v Rakousku-Uhersku

Urbanistický vývoj Vinohrad je fascinujícím příběhem transformace zemědělské krajiny v prestižní městskou čtvrť. Ještě v polovině 19. století se zde rozkládala pole, zahrady a především vinice. Od nich je odvozen původní název Viničné Hory z roku 1788.

Klíčové milníky vývoje

• 1849: Založení samostatné obce.

• 1875: Oddělení severní části (dnešní Žižkov), což donutilo vinohradské zastupitelstvo k budování vlastní kompletní infrastruktury (radnice, školy, úřady).

• 1879: Povýšení na město Královské Vinohrady císařem Františkem Josefem I..

Urbanistická koncepce a infrastruktura

Na rozdíl od historického jádra Prahy vznikaly Vinohrady jako moderní „město na zelené louce“ s velkorysým šachovnicovým rastrem ulic. Tento koncept umožnil rychlou a systematickou zástavbu, která z Vinohrad do roku 1913 učinila největší město v rámci budoucí Velké Prahy (přes 84 000 obyvatel).

Symboly modernizace:

• Zásobování: Již v roce 1882 byla vybudována vodárna v Podolí zásobující vinohradské domácnosti.

• Doprava: V roce 1897 zahájen provoz elektrické tramvaje, která propojila čtvrť s centrem.

• Zeleň: Systematické zakládání parků (Riegrovy sady, Sady Svatopluka Čecha), které tvoří dodnes "zelené plíce" čtvrti.

Hierarchie prostoru

Urbanismus Vinohrad je definován širokými třídami (Vinohradská, Korunní, Francouzská) směřujícími k dominantním náměstím, která tvoří přirozená komunitní a duchovní centra:

• Náměstí Míru: Reprezentativní srdce čtvrti s radnicí a kostelem.

• Náměstí Jiřího z Poděbrad: Moderní městské centrum s ikonickou architekturou 20. století.