Kapli se říká Vlašská po Vlaších, tedy po Italech usedlých v Praze. Stavba je provedena jako centrální objekt završený kupolí po roce 1590 v době pozdní renesance. V areálu Klementina ji dala vystavět kolonie Italů (Vlachů) usedlých v Praze. Portikus objektu realizoval po roce 1715 František Maxmilián Kaňka.
Italové byli katolického vyznání a roku 1560 pro ně jezuité zahájili kázání v italštině. V letech 1567 - 1569 byla pro tato kázání zřízena Vlašská (tzn. Italská) kaple. Roku 1575 byla při Vlašské kapli zřízena Vlašská kongregace s titulem Nanebevzetí P. Marie. Tvořili ji dobře situovaní italští podnikatelé, podle zápisu z roku 1575 stavitelé a kupci. Cílem kongregace bylo podporovat chudší příslušníky pražské italské menšiny a zabezpečovat její duchovní, zdravotní a sociální potřeby. Některá zařízení sloužila nejen italské komunitě, ale i širšímu okolí.
Kongregace podnítila výstavbu nové kaple Nanebevzetí Panny Marie. Její dnešní vzhled s typickými termálními okny je raně barokní. Podle některých odborníků se jedná o jednu z prvních barokních staveb v Praze. Základní kámen stavby byl položen 23. 7. 1590, kaple byla vysvěcena 9. 8. 1600. Téhož roku žádal rektor kongregace, kameník Antonio Brocco, o příspěvek na pořízení liturgických rouch pro novou kapli. V žádosti adresované benátské signorii vznesl argument, že kaple stojí ve městě kacířů.
Pořizovatel:
Tovaryšstvo Ježíšovo / Vlašská kongregace s titulem Nanebevzetí P. Marie
Koncepce
Centrální objekt završený kupolí
Realizace
po roce 1590 1 > stavba / po roce 1715 František Maxmilián Kaňka > portikus
Základní kámen položen 23. 7. 1590, kaple vysvěcena 9. 8. 1600 2.
Styl
pozdní renesance. Ctibor Rybár: jedna "... z prvních barokních staveb v Praze" 1.
Historie
1560 jezuité zahájili kázání v italštině.
1567 - 1569 2 pro kázání v italštině zřízena Vlašská kaple.
1575 2 při Vlašské kapli zřízena Vlašská kongregace s titulem Nanebevzetí P. Marie.
Členové podle zápisu z roku 1575 stavitelé a kupci 3. Kongregace podporovala chudší příslušníky pražské italské menšiny a zabezpečovala její duchovní, zdravotní a sociální potřeby. Některá zařízení sloužila i širšímu okolí.
1600 žádal rektor kongregace, kameník Antonio Brocco, o příspěvek na pořízení liturgických rouch pro novou kapli. V žádosti adresované benátské signorii vznesl argument, že kaple stojí ve městě kacířů 3.
Zdroje:
1) Ctibor Rybár, Praha, průvodce, Olympia, 1985, Praha2) Dějiny Prahy v datech, kolektiv pod vedením PhDr. Zdeňka Míky, CSc., nakladatelství Panorama, 1989, Praha3) Pavel Preiss, Italští umělci v Praze - renesance, manýrismus, baroko, Panorama, Praha 1986, vydání prvníDvořák František a Drda Jakub; Po Královské cestě – Zastavení s Františkem Dvořákem; NLN s.r.o.; Praha 2004