Kam se poděly peníze na vojsko?

Začátkem listopadu roku 1620 se u Prahy střetly armády dvou českých králů. Jeden se jmenoval Fridrich a byl českým králem právě rok. Druhý se jmenoval Ferdinand a z funce českého krále byl odvolán před necelými dvěma roky. Zhruba před rokem se naproti tomu stal císařem Svaté říše římské. Vojsko krále Fridricha ztrácelo bojovou náladu. V jeho řadách sloužili žoldnéři najímaní za peníze. Vojáci ale dostali zaplaceno do poloviny září a někteří se stále dožadovali úhrady předchozích nedoplatků. Armáda trvala na výplatě čtvrtletního žoldu v hotových penězích.

Asi tak v polovině října informovala vláda krále Fridricha, že na poslední čtvrtletí 1620 sežene jen na jeden a půl měsíce a zbytek může vyplatit jenom ve zboží a ve výzbroji. To vojsku nevyhovovalo a požadovalo peníze. Dostupné klenoty a cennosti bylo třeba přeměnit na mince . Ze zlatých a stříbrných cenností, které shromáždil nejvyšší berník při válečné sbírce v srpu a v září, ani z cenností, které převzal z pokladu Rudolfa II. a Matyáše na Hradě, ale už mnoho nezbývalo.

Bitvu, ve které se 8. listopadu 1620 střetla Fridrichova a Ferdinandova vojska, Fridrich prohrál. Jeho příznivci z města uprchli a lamentovali, kolik tisíc v hotových penězích museli v Praze zanechat. Bývalý nejvyšší hofmistr a nejvyšší berník krále Fridricha, Vilém starší Popel z Lobkovic, v jednom svém dopise uvádí, že přišel o sedmnáct beden cenností ze zlata a stříbra, které uschoval v Židovském Městě u Abrahama Löwa.

Zdroj: