Roku 1613 vydala rada Menšího Města pražského nařízení o kázáních, poskytovaných v kostelích v češtině a v němčině. Táž vyhláška zakazuje používat slov Čech, Vlach (Ital) a Němec jako nadávek. Je to reakce na projevy konkurenčního boje pražských národností.
V husitských válkách 15. století a následné vleklé krizi byli totiž Němci oslabeni, čeští měšťané získali převahu a zvykli si na ni. Pak se věci mění.
Od roku 1530 se konaly zemské sněmy výhradně v Praze. Tím se zde tvoří mocenské centrum vábící významně šlechtice. Požár Malé Strany, Hradčan a Hradu roku 1541 uvolňuje prostor pro jejich nové paláce. K jejich realizaci šlechtici povolávají stavitele z Itálie. Italové vytvářejí vlivnou menšinu. Roku 1547 se v Praze usazuje se svým dvorem Ferdinand Tyrolský. Dvůr je odběratelem luxusního drahého zboží. Po roce 1560 přichází stále více přistěhovalců z Německa. Vábí je nová prosperita města. Tu ještě umocňuje usídlení dvora císaře Svaté říše římské v Praze roku 1583. Postupně se přistěhovalci přestávají počešťovat. Ve městě soupeří různé národnosti a jejich řevnivost se musí legislativně omezovat.
Zdroje:
Josef Míka a kolektiv, Dějiny Prahy v datech, vydalo nakladatelství Panorama, Praha, 1989, vydání 1.Josef Janáček, Pád Rudolfa II., vydala Mladá fronta, Praha 1973, vydání 1.Josef Janáček, Malé dějiny Prahy, vydalo nakladatelství Panorama, Praha, 1983, vydání 3. přepracované