Klementinum

Investoři: dominikáni, jezuité, další církevní a státní instituce

Účelové určení: klášter dominikánů a škola, 1311-1343 sídlo inkvizičního soudu, jezuitské vzdělávací centrum (od r. 1751 hvězdárna), centrální knihovna (univerzitní, národní a technická), AVU, akademické gymnázium (1805 - 1883) arcibiskupský seminář do 1928; dnes Národní knihovna České republiky

Dominikáni zřídili v prostoru dnešního areálu klášter. Při něm existovala ve 13. a 14. století škola, která později splynula s univerzitou.

Jezuité dominikánský klášter převzali v r. 1556 a užívali jej až do r. 1773, kdy byl jejich řád zrušen. Během své existence zde zřídili akademii (Ferdinandova), která byla roku 1622 sloučena s Univerzitou Karlovou. Univerzita pak od roku 1654 nesla název Karlo-Ferdinandova. Vyučování na pražské koleji začalo 7.7.1556.1 Po šesti letech při koleji vznikla škola s akterditací na udílení vysokoškolských titulů, za Matyáše definitivně potvrzená jako univerzita 2 .

Po zrušení řádu jezuitů byly knihovny zrušených jezuitských kolejí, profesních domů apod. na území Čech byly od r. 1776 sváženy do Klementina.

V prostorách Klementina sídlila Univerzitní knihovna (od r. 1887 Veřejná a universitní knihovna, od r. 1935 Národní a univerzitní knihovna a od r. 1990 Národní knihovna), vzniklá spojením knihoven Novokarolinské, Klementinské, Velké, Malé a Vojenské. Novokarolinská navazovala na středověkou tradici univerzity v Praze, Klementinskou vytvořili jezuité a poslední tři zřídila rodina Kinských.Jejich spojení bylo nařízeno dvorským dekretem ze 6.2.1777. Jedná se první pokus v Evropě centralizovaně řídit provoz knihoven.3

V letech 1781 - 1790 probíhalo rušení klášterů. Knihovny klášterů z Čech byly rovněž předávány pražské Univerzitní knihovně do Klementina. 

Události:

R. 1283 zde vedl pražský biskup Tobiáš politickou debatu o situaci v království pod vládou Oty Braniborského.

R. 1618, 6, 3, 21.-25. 5. v Karolinu probíhal zakázaný sněm nekatolických stavů

V r. 1791 se v prostorách Klementina konala průmyslová výstava.

Stavební vývoj:

Kaple sv. Klimenta je doložena v 11. století. V r. 1232 sem přešli dominikáni z dnešní Klimentské ulice a zřídili zde klášter. Dnešní stavba kostela pochází z let 1711 - 1715. Jejím autorem je František Maxmilián Kaňka (zdroj Praha, průvodce, 1985) nebo G. A. Lurago (zdroj Dějiny Prahy v datech, 1989).

Stavba jezuitské koleje byla dokončena r. 1577. 

V r. 1578 byl položen základní kámen kostela sv. Salvátora. Renesanční základ kostela je z let 1578 - 1601,  raně barokní dostavba proběhla v letech 1638 - 1659, věže jsou z r. 1714.

Po r. 1590 je budována Vlašská kaple, později dále upravovaná.

R. 1724 byla otevřena tzv. Zrcadlová kaple, sloužící jako oratoř do r. 1784.

V letech 1654 - 1660 vybudoval Carlo Lurago západní křídlo4. Celý barokní komplex byl budován až do třetiny 18. století5. Tehdy stavbu řídil František Maxmilián Kaňka.

V letech 1924 - 1936 proběhly stavební úpravy pro zajištění nároků národní, univerzitní a technické knihovny. Autor: Ladislav Machoň.