OBSAH
Vznik Prahy, její postupný růst a přeměna shluku vesnic mezi dvěma hrady na moderní velkoměsto, to je téma, kterému se se při prohlídce Prahy nelze vyhnout. Památky, jako jsou například bývalé radnice, názvy jako Na Příkopě, Staré Město a jiné, totiž tento vývoj stále připomínají. A když ukazuji Prahu z nějakého vyhlídkového místa, probírám téma urbanistického vývoje celkem obšírně.
Z několika míst na základních turistických trasách je vidět historické centrum Prahy v celé své kráse a fotogeničnosti. Při popisu ukazuji typické dominanty, které usnadňují orientaci. Dominanty vznikaly postupně v různých historických obdobích a i na nich si lze snadno představit historický vývoj města.
Turistům na vyhlídkách ukazuji, kudy jsme už prošli, co jsme zblízka viděli a co nás ještě čeká.
Výklad začínám přehledem topografie Prahy, který si prosím rozbalte kliknutím na značku na okraji stránky vpravo.
Dnešní historické centrum Prahy se vyvinulo složitým procesem v jižní části tzv. pražské kotliny. Tuto část vymezuje na západě kopec Petřín, na severu táhlý kopec zvaný Letná. Od Letné je hlubokým údolím potoka Brusnice oddělen skalnatý ostroh, zvaný ostrožna Pražského hradu. Mezi Petřínem a ostrožnou je tzv. Malostranský amfiteátr. Vyjmenované útvary jsou součástí geomorfologického útvaru, který se k centru Prahy táhne od Bílé hory.
Na východě kotlinu vymezuje tzv. vinohradská terasa mezi návrším Vítkov na severu a prudkým srázem údolí potoka Botič na jihu. Údolí Botiče se táhne ve směru od východu k západu a odděluje od terasy vinohradské terasu pankráckou. Z pankrácké terasy vybíhá k severozápadu ostroh Vyšehradu. Potoky Brusnice a Botič jsou nejvýznamnějšími přítoky Vltavy v historickém centru.
Osu kotliny tvoří řeka Vltava, která přes centrum protéká ve směru od jihu k severu. V úrovni Pražského hradu se stáčí k východu, kde naráží na libeňskou terasu a od ní pak teče k západu dokud nenarazí na suchdolskou terasu, která stočí tok Vltavy do původního směru k severu. Za Suchdolem protéká Vltava hluboce zaříznutým údolím. Jižně od Vyšehradu Vltava vždy měla prudší tok, takže se zde nevytvořily brody. Tím byla řeka překážkou na trasách ve směru mezi východem a západem. Stejně tak bylo překážkou i údolí severně od Suchdola. Mezi Pražským hradem a Vyšehradem brody jsou. Nejvýznamnější z nich býval v místě dnešního Mánesova mostu. A zde, na křižovatce tras ve směru sever - jih a východ - západ se začali usazovat obchodníci.
Při prohlídkách Prahy vodím turisty kolem nejznámějších památek několika trasami. Ty procházejí kdysi samostatnými tzv. pražskými městy, a proto musím turistům stručně vysvětlit, jak se Praha postupně vyvíjela. Nejdůležitější z turistických tras je "Královská cesta". Hned za ni řadím "Pražský diametr" a následuje "Pražský bulvár". Trojici hlavních doplňují trasy "Karmelitská - Valdštejnská" a "Vyšehradská". Doplňkovou trasou je "Osa Nového Města pražského" propojující Karlovo, Václavské a Senovážné náměstí.
Samostatnou kategorií jsou plavby po Vltavě, okruh turistickým autokarem po obvodu historického centra a návštěvy obou pražských hradů. Pražský hrad je nejnavštěvovanější památkou Prahy a Vyšehrad s proslulým hřbitovem vábí jmény, jako je Antonín Dvořák.
Podobnější popis tras si prosím rozbalte kliknutím na značku na okraji stránky vpravo.
"Královská cesta"
"Pražský diametr", trasa od Národní muzea k místu odstraněného Stalinova pomníku, na Staroměstském náměstí se kříží s "Královskou cestou".
"Pražský bulvár" nebo též "Pražská Wall Street" má styčný bod s "Královskou cestou" u Prašné brány na Náměstí Republiky a s "Pražským bulvárem" se kříží mezi Václavským náměstím a ulicí Na Můstku.
"Karmelitská-Valdštejnská" Od stanice metra "Malostranská" vede k Muzeu hudby na hranici mezi Malou Stranou a Újezdem další trasa, která se s "Královskou cestou" kříží na Malostranském náměstí. V prodloužení ulicí Újezd má styčný bod s "Pražským bulvárem" u Pomníku obětem komunismu u Hladové zdi na východním svahu Petřína.
"Vyšehradská"
"Osa Nového Města pražského" propojuje Karlovo, Václavské a Senovážné náměstí.
"Vltavská plavební" trasa
"Autokarová okružní" trasa
V 9. století ovládli strategický skalnatý hřbet (ostrožnu) dnešního Pražského hradu Přemyslovci, první panovnická dynastie českého státu, a postupně zde budují sídlo své moci. V 10. století líčí Ibrahim ibn Jakub, diplomat a obchodník z kordóbského kalífátu, Prahu ve své cestovní zprávě jako obchodní centrum. V 11. století bylo přeneseno sídlo knížete na Vyšehrad. S tím souvisí rozvoj osídlení na pravém břehu Vltavy.
Ve 12. století se židovské dokumenty zmiňují název "Mezihrady", označující sídelní aglomeraci mezi dnešním Pražským hradem a Vyšehradem na obou březích Vltavy. Sídlem knížete je znovu Pražský hrad, který je nákladně opevněn. Postupně vznikají na levém břehu Vltavy i další strategická opevnění: klášter premonstrátů na vyvýšenině Strahov západně od Hradu, komenda johanitů a biskupský dvůr v podhradí. Přes Vltavu byl zbudován most z kamene, jeden z mála takových ve střední Evropě.
kostel Panny Marie, kostel sv. Jiří (součást typického panoramatu), rotunda sv. Víta, bazilika Spytihněvova, východní průčelí domu biskupa na Starém probošství, Soběslavův palác, Černá věž (součást typického panoramatu), opevnění Pražského hradu
Juditina (menší Malostranská) mostecká věž, Juditin most - oblouk na pravém břehu
rotunda sv. Martina, kostel sv. Vavřince
secesní Muchovo okno v katedrále, socha Cyrila a Metoděje na Karlově mostě, barokní sochy Mlady a Vratislava I. na průčelí baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, pamětní deska Vratislava II. v kostele Petra a Pavla na Vyšehradě
V době, rané gotiky 13. století se v pražské kotlině vytvořilo několik městských útvarů. Ve 14. století se Prahy přišli Lucemburkové a s nimi postupně přichází i vrcholná gotika. Závěrem první poloviny století se Praha stala mocenskou základnou Karla IV. a univerzitním městem. Úlohu říšského centra hrála i v politických představách v první polovině 15. století.
arcibiskupská katedrála sv. Víta, kaple Všech svatých, královský palác, severní opevnění
Prašná brána, Týnská škola (loubí), Staroměstská radnice, orloj, kostel Panny Marie před Týnem, dům Staroměstská mostecká věž, Karlův most, vyšší levobřežní mostecká věž, Saský dům, kostel Panny Marie pod řetězem
Staronová synagóga, náhrobek Avigdora Kary na Starém židovském hřbitově
kostel Petra a Pavla, brána Špička (pozůstatky)
Půdorysně je historické centrum Prahy ustálené a vymezené gotickými hradbami.
královský palác (úpravy), Ludvíkovo křídlo, Stará sněmovna, Wohlmutova kruchta v katedrále, Míčovna, Královský letohrádek (královny Anny), detaily opevnění
Týnská škola (průčelí se štíty), dům U Minuty, Vlašská kaple, Staroměstská vodárenská věž, dům U Tří Pštrosů
Pinkasova synagóga
---
jízdárna Pražského hradu, přestavba Pražského hradu, Matyášova brána, Kohlova kašna
Mincovna, palác Pachtovský, palác Millesimovský, palác Hrzánů z Harasova, palác Goltz-Kinských, kostel sv. Mikuláše na SM, dům U Zlaté studně, Klementinum, palác Colloredo-Mansfeldský, kostel sv. Františka s křižovnickým klášterem, Kaunický palác, Kaiserštejnský palác, kostel sv. Mikuláše na MS, Morzinský palác, Thunovský palác, dům U Dvou slunců, Toskánský palác, morový sloup na Hradčanském náměstí, Arcibiskupský palác
Klausová synagóga
hradby, Táborská brána, Leopoldova brána, Cihelná brána, opevnění, Gorlice
katedrála sv. Víta (dostavba v XIX. století)
divadlo Hybernia, Prašná brána (úpravy), hotel U Zlatého anděla
Maiselova synagóga
hrobka Slavín
Jako průvodce se snažím uložit si do paměti různé přehledy, které mi usnadní vybavit si v terénu informace potřebné pro výklad. Takže dvacáté století mám uloženo v přehledu členěném podle uměleckých slohů. Znalosti ale uplatňuji na konkrétních místech, jak je vidět dále.
Obecní dům, hotel Paříž, dům čp. 1078, Zemská banka, hotel Evropa, U Nováků, Peterkův dům, Pražská úvěrová banka, Husův pomník, Nová radnice
katedrála sv. Víta (dostavba ve XX. století)
Obecní dům, dům U Černé Matky Boží, Husův pomník,
dům čp. 41 (Maiselova ulice)
xxx